Seberozvoj
Účastnictvo absolvovalo intenzivní blok pod vedením Glynis Hull-Rochelle, zaměřený na osvojení nástrojů pro zvládání stresu a seberegulaci. Glynis skupině přiblížila principy somatického prožívání a provedla ji řízenou meditací. Společně jsme prozkoumávali různé techniky a aktivity posilující emoční stabilitu, vnímání vlastního těla a celkovou pohodu – od práce s dechem přes vědomý pohyb až po sdílení strategií, jak pracovat s negativními myšlenkami.

Deník performera*ky
Všichni zúčastnění si vytvořili svůj deník, který je bude provázet všemi čtyřmi výměnami. Slouží k vedené sebereflexi pomocí připravených pedagogických materiálů, k záznamu vlastních subjektivních prožitků a dokumentaci jednotlivých fází projektu. Jedním z cílů je tímto způsobem  po dobu dvou let mapovat vlastní pocity, vnímání sebe sama skrze cirkus a postupně tyto metody zařazovat do běžného tréninku.

Elektronické podklady k deníkům najdete v záložce "Materiály"

Performing
Závěrem plzeňského týdne bylo site-specific představení “Hranice svobody” v prostorách OC Atom, které vzniklo v rámci jednoho jediného dne. Multidisciplinární procházka exteriéry obchodního centra zahrnovala autorskou hudbu, performance jako pohyb ve veřejném prostoru, aplikované umění a slam poetry. Silný závěr uplynulého týdne, kde si všichni mohli najít své místo.

Funambulismus je navíc fascinující svou inkluzivitou. Díky balanční tyči je přístupný širokému spektru lidí a pod vedením zkušených lektorů, Imiho a Ralucy Nagy, dokázali všichni účastníci během týdne přejít desetimetrovou vzdálenost. S využitím tzv. safety line se pak odvážili také do větších výšek. Výška čtyř metrů se stala zrcadlem našich osobností; tam nahoře se člověk neskryje za naučené masky. Odnést si zážitek z překonání sebe sama ve výšce je pro většinu mladých lidí momentem, který jim dodá sebevědomí i v běžném životě. 

Seberozvoj
Důležitou součástí každodenního programu byla seberegulační cvičení pod vedením lektorky osobnostního a sociálniho rozvoje a facilitátorky práce s dechem Dagmar Pelesné z plzeňského Cirkulária. Účastnictvo se během celého týdne učilo pracovat s vlastními emocemi a prohlubovalo schopnost napojit se na své tělo i aktuální pocity. Tato praxe probíhala formou krátkých, intenzivních bloků, které jsme pojmenovali „Self-care showers“ - krátké seberozvojové rituály pro duši i mysl. Tyto bloky byly navrženy tak, aby účastnictvu poskytly okamžité nástroje pro práci s psychikou a emocemi. 

Na co jsme se zaměřovali?

• Uzemnění a stabilitu: Pomocí řízené imaginace a práce s tělem jsme se učili čelit strachu a vnitřnímu zmatku.
• Zklidnění nervové soustavy: Skrze dechová cvičení (např. Box Breathing) jsme trénovali schopnost snížit stres a najít vlastní „flow“ i během náročné fyzické aktivity.
• Všímavost a přítomnost: Mindfulness techniky v přírodě nám pomáhaly plně vnímat „tady a teď“ všemi smysly.
• Uvolnění napětí: Pomocí dynamického pohybu a vytřásání (shaking) jsme se učili efektivně zbavovat nahromaděných negativních emocí.

Díky těmto metodám se cirkusový trénink stal nejen fyzickou výzvou, ale i bezpečným prostorem pro hlubokou seberegulaci a posílení duševního zdraví.

Deník performera*ky
Účastnictvo pokračovalo v reflektivní práci prostřednictvím svých deníků, s materiály navázanými na jednotlivé aktivity výměny.

Elektronické podklady k deníkům najdete v záložce "Materiály"

Performing
Vyvrcholením celé výměny bylo společné představení, které propojilo funambulismus ve čtyřmetrové výšce (high wire), pozemní i vzdušnou akrobacii, žonglování a hru s flexibilitou. Čtyři mezinárodní skupiny zpracovaly téma „duality“ po svém – jako střet starého a nového světa, kontrast dynamických triků a statických obrazů nebo dialog mezi rychlostí a zastavením.

Celá tvorba nesla silné prvky site-specific umění, kdy se umělci adaptovali na možnosti konkrétního místa. Nad celým procesem držel ochrannou ruku zkušený lektor Imi Nagy. I přes nepřízeň počasí a všudypřítomné bláto se performeři a performerky nenechali odradit. Naopak, náročné podmínky jen podtrhly jejich nadšení a odolnost.

Cirkus jako most mezi lidmi
Představení mělo také silný lokální dopad. Navzdory chladu se sjeli diváci ze sousedních vesnic, přilákáni možná nejen cirkusem, ale i vůní společné komunitní večeře z kotlíku nad ohněm. Večer vygradoval pestrou ohnivou show, v níž se vedle sebe blýskli zkušení performeři do 30 let i nejmladší generace – děti našich lektorů. Ukázalo se, že cirkusové umění dovede spojovat komunity napříč věkem i hranicemi.

Cirkusová linka
Vzhledem k tomu, že Stuttgart nabízí poměrně velkou komunitu profesionálních cirkusových artistů a artistek, měli jsme možnost vyzkoušet si některé (alespoň pro tento projekt) nové disciplíny, jako je russian bar či hlouběji pracovat na technikách již osvojených. Zaměřili jsme se na disciplíny, kde je vzájemná opora naprostou nezbytností - někdy doslova otázkou přežití, jako skupinová dynamická akrobacie, partnerská akrobacie, „3high“ (tři lidé stojící si navzájem na ramenou) a náročný Russian bar. Tyto discilíny vytvořily dokonalou paralelu k hlavnímu tématu našeho týdne: podpoře. Jsou živoucím důkazem toho, že když se letec (flyer) může plně spolehnout na své partnery na zemi (bases), dokáže vzlétnout vysoko nad hlavy ostatních. Technika Russian baru, kde dva lidé balancují třetího na poměrně úzké pružné tyči, je jedním z nejsilnějších příkladů cirkusové důvěry. Úkolem letce je v tomto případě zůstat zpevněný, klidný a soustředěný – veškerá práce s vyvažováním a balancem leží na bedrech jeho základen. Společně pak dokážou dosáhnout vysokých skoků a náročných akrobatických prvků. V rámci našeho projektu jsme si však stanovili jiný, bezpečnější cíl: ovládnout techniku kontrolovaného odrazu a bezpečného dopadu. I v tomto základním pohybu se totiž skrývá vše, co o vzájemné opoře potřebujeme vědět. 

Prostor dostaly také disciplíny více individuální - pole dance, žonglování (klasické i kontaktní), tightwire (chůze po laně), vzdušná akrobacie, dynamické prvky na vertikálním laně nebo stojky.

Výměna ve Stuttgartu tak byla pro všechny zúčastněné velkou technickou výzvou spojenou s posouváním fyzických hranic a opět nám ukázala, že cirkusové umění není jen o individuálním výkonu, ale především o síle propojení a bezpečném prostoru, který si jako skupina dokážeme vytvořit.

Seberozvoj
V seberozvojové lince jsme navázali na předchozí zkušenosti, tentokrát s jasným zadáním od samotnéhio účastnictva: najít nástroje, které jsou využitelné v reálném životě. Hledali jsme cvičení, která jsou nenápadná a aplikovatelná v běžných situacích – ať už jde o cestu tramvají do školy nebo zvládání stresu mezi lidmi. Druhým požadavkem bylo zapojení dynamičtějšího pohybu, který přirozeně doplňuje cirkusový trénink.

Druhá polovina týdne patřila autorské práci. Účastníci se rozdělili do mezinárodních týmů podle disciplín (balanc, žonglování, flow arts, vzdušná akrobacie,...) a jejich úkolem bylo najít body průniku mezi cirkusovou technikou a seberegulací.
Každá začala pracovat na sadě 2–4 unikátních cvičení (na základě nápadů, které vznikaly v období mezi druhou a třetí výměnou), u kterých definovala:
• Cíl a záměr: (např. dočerpání energie, zklidnění, práce se stresem či napojení na vlastní tělo).
• Formát: (aktivity pro jednotlivce, dvojice i celé skupiny).
• Metodiku: (potřebný materiál a přesný postup).
Tato kreativní práce nebyla jen teoretickým cvičením. Všechny vzniklé metody se postupně stávají součástí "First Aid Kit Cards" – sady karet „první pomoci“, které budou jedním z hlavních výstupů celého projektu. Finální podobu a ladění těchto karet dokončíme během závěrečné výměny v Brně.

Deník performera*ky
V této fázi projektu sloužily deníky zejména k zapisování vlastních myšlenek a záznamu událostí z celé výměny. V několika řízených blocích si pak účastnictvo zaznamenalo svůj posun a sledovalo svá aktuální rozpoložení, zamýšlelo se nad formou performativní části apod - viz předpřipravené záznamové stránky - v záložce Materiály.

Performing
Pro závěr stuttgartské výměny jsme zvolili opět jiný formát představení – flash mob. V samém centru města se na několika místech odehrála krátká, strhující představení, která se nečekaně vynořila z davu a po pár minutách opět zmizela. Náhodní kolemjdoucí se tak na okamžik stali svědky cirkusového snu, který rozbil rutinu běžného dne a vzápětí se rozplynul v okolních ulicích.

Šest mezinárodních skupin vdechlo život obyčejným předmětům. Kabáty, klobouky, deštníky, kufry nebo berle se v rukou performerů/rek proměnily v rekvizity pro partnerskou akrobacii, žonglování a pohybové divadlo. Celá show byla navíc protkána nitkami předchozích setkání – zazněla hudba z první výměny a ožila choreografie z týdne v Rumunsku. Celé vystoupení pak uzavřel energický společný tanec všech účinkujících.

Vedle příprav na představení dostaly velký prostor také zážitkové a sdílené workshopy („for fun“), kde si každý mohl prohloubit dovednosti ve svých srdcových technikách nebo si bez tlaku na výkon vyzkoušet něco zcela nového – od velké trampolíny a airtracku, přes pozemní akrobacii a strapsy až po partnerskou akrobacii.

Program obohatila i pestrá nabídka „necirkusových“ dílen, které rozvíjely kreativitu v dalších uměleckých a pohybových směrech – meotarové projekce a vizuální tvorba, trekové brusle, hudební jam sessions, kouzla, klaunerie či práskání bičem.

Seberozvoj
Seberozvojová a reflektivní linie projektu v Brně dosáhla svého vrcholného výstupu. První dny výměny patřily intenzivní práci na dokončení Cirk Aid Kit Cards (CAK cards). Účastnictvo společně ladilo texty v angličtině, pořizovalo ilustrační fotografie a dotvářelo finální grafickou i obsahovou podobu v digitálních nástrojích. Součástí procesu byla také prezentace a realizace vybraných cvičení, což poskytlo prostor pro konstruktivní zpětnou vazbu.  Vznikl tak ucelený balíček reflektivních karet pro podporu duševního zdraví, wellbeingu a komunikace v cirkusové pedagogice.

Inspirativní částí byl pro účastnictvo workshop Circus Clinik vedený klinickým psychologem a cirkusákem v jedné osobě - Vojtou Holickým.

Deník performera*ky
Nedílnou součástí programu byla práce s Deníkem performera*ky. Zápisky a strukturovaná cvičení sloužily k osobnímu ohlédnutí za celým dvouletým procesem, zvědomění vlastního pokroku i k přípravě podkladů pro evropský certifikát Youthpass. Účastnictvo tak reflektovalo nejen své fyzické a technické úspěchy, ale především vnitřní proměnu, překonávání strachu a rozvoj sociálních a jazykových kompetencí.

Performing
Vyvrcholením celé výměny i celého dvouletého projektu CIRKbeing bylo závěrečné novocirkusové site-specific představení s názvem Connection (Setkání), které proběhlo v unikátním prostoru kreativního hubu Industra za účasti veřejnosti.

Co se stane, když se na jednom místě potkají desítky mladých lidí z různých koutů Evropy? Vzniká prostor plný energie, sdíleného tvoření a překonávání hranic – kulturních, jazykových i fyzických. Mladé artistky a artisté ze čtyř partnerských organizací (Cirkus LeGrando - Brno, Cirkulárium - Plzeň, Circus Circuli - Stuttgart a Școala de Circ - Timișoara) propojovali své světy skrze pohyb, emoce a novocirkusové disciplíny beze slov. Představení ukázalo, že to nejdůležitější spojení nevzniká ve výškách na laně či na šále, ale v hluboké vzájemné důvěře a přijetí.